MS WAKO, Brazilie, Sao Paulo a Rio part 1

+Poslední den v Brazílii, kde jsem byl s Českou repre na MS organizace WAKO a jak to tak bývá turnaj byl našláplej... nicméně po něm následoval týden cestování plnej epickejch zážitků;) teď se válím v posteli na hotelu a čekáme na shuttle na letiště...

Celej vejlet začal dlouhým letem...přece jen je to trochu z ruky...2h doLondýna, 10h čekačka, 10h v letadle do Sao Paula a ještě přes hodinu v buse na Guaruja beach kde se akce konala...po příjezdu vážení a registrace...jeden den volno a šlo se na věc...během toho první dojmy z týhle obrovský země, kde málokdo mluví anglicky a kde skoro nejde vyměňit peníze;) všude trochu strašej z bezpečností, ale nakonec sme během 14 dní neměli žádnej problém...

Jako první šel zápasit Mára Procházka a porazil na body v hrozný lowkickový válce prvního soupeře...ve druhém zápase s total rozkopanejma nohama to nedal zadarmo, ale prohrál na body...ale jako WAKO premiéra super.

Další zápasil Petr Kareš, kdy v prvním zápase porazil Kazacha a ve druhém se dobře popasoval s Litevcem, favoritem turnaje, a následným vítězem, kdy prohrál těsně na body...

Já jsem šel jeden z posledních zápasů dne se Srbem Miljanem Vidovičem...říkal jsem si, Srba už jsem na WAKU jednou porazil, to by mohlo jít...a nešlo to uplně špatně, ale borec byl lepší, marná snaha...a nakonec tuhle váhovku vyhrál! Přípravu i turnaj jsem odjel na Warrior diet ( resp. na modifikovany verzi "Warrior superhero diet";) fyzicky jsem se cítil dobře a všechno makalo jak má!

Další den už šly do války i holky...Ala Holá a Lucka Mlejnková, a obě předvedly z mýho pohledu krasojízdu až do finále. Obě měly tři zápasy a vyhrály je, takže jsou mistryně světa WAKO....respekt a veeeelka gratulace oběma!

Když bylo po fightech, chodil jsem běhat a koukat na místní surfaře...to je něco co sem nikdy nezkusil, ale dost se mi to líbí...jenom jsem se na chvíli zastavil koukal a fotil...a dal si epickej acai-bannana-guarana drink;)

Navíc jsem potkal lidi, se kterejma jsem zápasil během několika minulých let...a i když jsem je viděj jen jedou na turnaji, nejde na ně zapomenout:)

Na závěr turnaje už jen klasicky saionara party s dost silnou caipirinhou...to největší dobrodružství bylo ale pořád před náma...o tom v dalším článku...

Díky za podporu klukům z pitbull-shop.cz, trenérům Lojzovi Škeříkovi a Lanďákovi za přípravu a sparringům, že do nich můžu kopat a bouchat...

Honza